Komentáře: Aeneida: trýznivý úděl hrdinův

Od: Ondra Macl

Ondra Macl — Tue, 20 Nov 2012 19:06:11 +0000

Dodatek Didi-Hubermana
„Abychom otevřeli oči, musíme je umět zavřít. Oko, jež je pořád otevřené a pořád bdělé, postupně vyschne. Suché oko by možná vidělo vždycky všechno. Dívalo by se ale špatně. Máme-li se dívat dobře, potřebujeme k tomu – paradox prověřených zkušeností – všechny naše slzy.“

Od: Ygrain

Ygrain — Mon, 19 Nov 2012 11:48:16 +0000

Statistiku jsem si nedělala,
nicméně z toho, co mám načteno, valná většina používala řecké verze jmen, tedy Héraklés, ne Hercules atd., a Aineiás nebyl výjimkou. Máte ovšem pravdu že v tomto případě je důležitý i kontext, tedy římská mytologie a báseň, takže jméno v latinské verzi je logičtější.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Mon, 19 Nov 2012 09:47:20 +0000

Rýpnutí ode mne to nebude.
Nicméně, dle mého, v češtině jako i v celé Evropě je zvykem spíše latinská verze jména tohoto Trójana. Ostatně v Iliadě je sice zmíněn (naprostá marginalita), ale patří spíše do mytologie římské. Svým významem pro Řím, i dnešními obecnými znalostmi o něm (pokud tedy vůbec jsou). Donedávna mezi vzdělanci však rozhodně byly.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sat, 17 Nov 2012 22:44:23 +0000

Kdyby jenom v legendách,
kdyby jenom v legendách!

Od: Ondřej Macl

Ondřej Macl — Sat, 17 Nov 2012 13:41:58 +0000

Re: drobné rýpnutí
Aj, školácká chyba! Už jsem to opravil – v souladu s Vaňorného překladem, z něhož vycházím – na latinskou verzi. Děkuji za upozornění.

Od: Ygrain

Ygrain — Sat, 17 Nov 2012 07:24:04 +0000

drobné rýpnutí
Jakkoli oceňuji, že někdo v současné době ví něco o antických mýtech, autor tam má docela kopanec. Aeneis je název básně, hrdina se jmenuje Aineiás, v latinské verzi Aeneas. V češtině je obvyklé používat řeckou verzi.

Od: Ygrain

Ygrain — Sat, 17 Nov 2012 07:21:18 +0000

to je teda pěkný nesmysl
Naopak, je projev novodobého „drsňákismu“, že muži údajně nepláčou. V legendách roní slzy jako každý jiný.

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Thu, 15 Nov 2012 14:28:26 +0000

Nevylučuji
starořecký model armády. Ale Fritz Veliký a Stalin by nesouhlasili, podle nich nejlíp funguje armáda, kde se vojín děsí víc svého nadřízeného než nepřítele – a fakt je, že těm prevítům se tenhle princip osvědčil.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Thu, 15 Nov 2012 07:15:25 +0000

děkuji,
zajímavé. Koukám na Wikipedii, píšou tam, že píseň Wanderer patří k písním používajícím formuli ubi sunt, tj. „kde jsou?“ Obdobně prý v Pánovi prstenů: „Where now the horse and the rider? Where is the horn that was blowing?“. Německý termín zní „ubi sunt-Gedicht“.
V Rukopisech je tato formule v písni Opuštěná: kdě mój otčík, otčík milý,/ zahřěben v rovečce./ Kdě je máti, milá máti,/ trávka na něj roste.

Od: Ondřej Macl

Ondřej Macl — Wed, 14 Nov 2012 21:03:09 +0000

Re: Tímto článkem
To jsem rád. 🙂